Ledopádová stovka
Home ] Up ] News ] Cyklistika ] Fotbal ] Snooker ] Tenis ] Ostatní ] Odkazy ] Kontakt ] VF ] Tréning ]

 

* co rok to jiná trasa
Poř. Ročník Datum
Den
Závod
Místo
Typ KM Foto Startující Čas Pořadí Odstup od vítěze Tempo Procento
poražených
Krtek Celkově Kategorie Krtek Celkově Kategorie
1. 55. 30.1.-1.2.2015
Pá-Ne
Brtnické ledopády
Mikulášovice
Poc 105,5   Jan JUSKA 22:31:34 1 35(82) 32(75) V +6:25:15 +6:25:15 12:49 58,02%
2. 52. 3.-5.2.2012
Pá-Ne
52.Brtnické ledopády
Valdek
Poc 100 František PASEKA 23:28:00 1 11(26) 11(26) V +3:07:00 +3:07:00 14:05 60%
3. 54. 31.1.-2.2.2014
Pá-Ne
Brtnické Ledopády
Valdek
Poc 107 Jan JUSKA 24:24:24 1 37(80) 35(71) V 7:33:04 7:33:04 13:41 54,43%
4. 55. 30.1.-1.2.2015
Pá-Ne
Brtnické ledopády
Mikulášovice
Poc 105,5   Michal ŠEBESTA 27:27:15 2 61(82) 57(75) +4:55:41 +11:20:56 +11:20:56 15:37 25,93%
5. 53. 1.-3.2.2013
Pá-Ne
Brtnické Ledopády
Valdek
Poc 100   Pavel KOLLER 28:38:00 1 44(56) 38(48) V +13:53:00 +13:53:00 17:11 21,82%
6. 55. 30.1.-1.2.2015
Pá-Ne
Brtnické ledopády
Mikulášovice
Poc 105,5   Pavel KOLLER 29:20:55 3 75(82) 69(75) +6:49:21 +13:14:36 +13:14:36 16:41 8,64%
DNF 54. 31.1.-2.2.2014
Pá-Ne
Brtnické Ledopády
Valdek
Poc 107 Michal ŠEBESTA DNF N N N N N N N N
DNF 54. 31.1.-2.2.2014
Pá-Ne
Brtnické Ledopády
Valdek
Poc 107 Pavel KOLLER DNF N N N N N N N N
DNF 52. 3.-5.2.2012
Pá-Ne
52.Brtnické ledopády
Valdek
Poc 100 Pavel KOLLER N N N N N N N N N

Ledopádová 50:

Poř. Ročník Datum
Den
Závod
Místo
Typ KM Foto Startující Čas Pořadí Odstup od vítěze Tempo Procento
poražených
Krtek Celkově Kategorie Krtek Celkově Kategorie
1. 56. 30.1.2016
Sobota
Brtnické ledopády
Mikulášovice
Poc 58   Jan JUSKA 9:35:00 1 7(71) 6(51) V +2:51:00 +2:51:00 9:55 91,43%
2. 56. 30.1.2016
Sobota
Brtnické ledopády
Mikulášovice
Poc 58   Michal ŠEBESTA 12:25:00 2 28(71) 23(51) +2:49:34 +5:41:00 +5:41:00 12:51 61,43%
3. 56. 30.1.2016
Sobota
Brtnické ledopády
Mikulášovice
Poc 58   Vítězslav OLŠOVSKÝ 12:30:00 3 29(71) 24(51) +2:54:24 +5:46:00 +5:46:00 12:56 60%
4. 56. 30.1.2016
Sobota
Brtnické ledopády
Mikulášovice
Poc 58   Pavel KOLLER 15:49:00 4 62(71) 45(51) +4:46:10 +9:05:00 +9:05:00 16:22 12,86%

2016:
Počasí:
+11°C, zataženo, poslední ti hodiny hustý déšť a vichřice.
Doprava: Tam vlakem  jako dvoučlenná skupina .....zpět opět vlakem, skupina čtyřčlenná za 175kč na osobu.  
Start: 7:30 Staré Křečany restaurace Vídeň.
Cíl: Restaurace U sv. Huberta Mikulášovice, bez limitu.
Ceny:
Účastnické, Diplom, Button,vstupné Ledobál, cesta busem na start, plus vydatné občerstvení, dvě polívky, dva párky a na Turistickém mostě spoustu limonád, tatranky, trubičky, perníčky a spoustu dalšího v neomezeném množství.
Okruh: Křečany-Kyjov-Tokání-Okruh Ledopády-Vlčí hora-Hrazený-Mikulášovice.
Mínus: Extrémně neochotná obsluha na smlouvaných hospod, ale v tomto regionu to je nespíš kolorit :), pro organizátory bohužel neřešitelný problém, s tím těžko co dělat.
Startovné: 200kč, vynikající poměr cena výkon.
Report:

        -Pavel
Vyrážíme o den dříve, aby jsme nemusely vstávat brutálně brzo. Máme placené dvě noci v penzionu Ráj Poutníku, pominu-li školu nejlevnější ubytování v lokalitě (Ráj Poutníků-260kč; U Vladařů -360kč; Ron-490kč). Dorážíme bez problémů a po menším pochodu z nádraží se i v klidu ubytováváme. Dostáváme klíče od pokoje i od penzionu tudíž můžeme přijít i odejít jak se nám zlíbí, vzhledem co nás čeká určitě velká výhoda. Po večeři u Vladařů, mimochodem těstoviny byly vynikající, jdeme hned spát což jsem docela rád, byl jsem v práci a moc jsem toho naspáno neměl. 
Ráno na autobus přicházíme tak akorát a ještě se nám podaří zabrat jedny z posledních míst k sezení. Vítek s Michalem už jsou v bojovné náladě připraveni, Honza čeká ve Vídni. Ve Vídni na startu je poněkud těsno, nemám takové lokty a stavím se až na konec fronty, Ilona potkává Magdu a okamžitě vyráží. My s klukama dáváme společný start, teda až na Michala, který se někde maže :-). Honza nasazuje drsné tempo a po pár desítkách metrů ztrácíme Vítka, po pár kilometrech toho mám dost, tak jsem rád, že doháníme Ilonu s Magdou a Honzu ponechávám osudu, na prvních 10km ho ještě několikrát potkáváme, daří se mu krásně kufrovat :). Magda nás docela žene a krásně to utíká, dokonce veškeré kopce zbíháme. U jeskyně víl, máme na Vítka s Michalem 10min náskok. Před Tokání nás dohání, když holky v euforickém běhu si to běží na druhou stranu, naštěstí dávám pozor tak se to obejde bez větších následků. Na Tokání 20km jsme stejně, ale naše skupina se zdržuje o pár minut déle. K turistickému mostu vede docela pěkný terén a my to ženem teda hlavně Magda nás drží. Na občerstvovačce trochu tuhnem a rvem do sebe jídla a pití co to dá možná tam jsme skoro hodinu, docela už mrznu a Magda vyráží bez nás, aby se trochu zahřála. Čest a sláva organizátorům, kteří tam kvůli nám mrzli x hodin. Přesto, když potkáváme Vítka s Michalem na 33km mají k dobru pouze tak půl hodiny. Bez Magdy už nám to tak nejde a zpomalujeme. Dorážíme pod Vlčí horu, kde trochu kufrujem, jak jde člověk s davem a přestane dávat pozor je z toho většinou průser. Naštěstí opět bez fatálních následků. Následně do Křečan do Vídně na pauzu. Docela to jde do cíle už zbývá je 12km a já začínám věřit, že to stihnu do půlnoci v což jsem před startem nedoufal. Ve Vídni jsme přes dvě hodiny, těsně před osmou vyrážíme odpočatí a natěšení na posledních pár kilometrů. Ale ouha, Pán bouře, asi vyslyšel Olafa a seslal na nás vichřici a prudký déšť. Zpomalili jsme a spíše než s převýšením jsme zápasili s počasím. Teplota klesla a já byl durch mokrej a nemohl jsem se zahřát. Bál jsem se abych to neodskákal nemocí. Celkem mě to, ale pořád ubíhalo, najednou tu byl Hrazený a poslední úsek po poli rovnou za nosem až do Mikulášovic, kde jsme dali bloudícího Zdeňka. Pak cíl, potlesk a diplom a samozřejmě vítězná polévka. Ledobál opět vynechán ač ze začátku jsme slibovali jak to tam rozbalíme. Rychle do Ráje sprcha a do pelechu. Moje první Ledopády kdy jsem si domů nepřivezl zápal plic....sláva. Z výkonem spokojenost.


2014:
Doprava:
s Michalem a Honzou autem
Počasí:
-3až +2°C 10-15cm ušlapaného sněhu Přes noc z Pá na So vichřice.
Start: pátek 22:00
Okruh: První okruh Lužické hory, potom Brtnické ledopády, Okruh Německem, závěrečná část do Valdeku.
Report:
        -Pavel
Měli jsme vyrážet v pátek v 15h já měl volno tak to vypadalo, že se konečně na závody pořádně vyspím. Byl jsem línej tak jsem se ve čtvrtek na všechno vyprdnul s tím, že všechno zařizování nechám na Pátek, že bude dost času. Domů jsem přišel v 13:30 a měl ani ne hodinu abych zabalil věci a dostal se k Michalovi do Měcholup. Doufal jsem, že si odpočinu trochu před závodem v chatce. Přijeli jsme celkem brzo, ale panoval docela chaos a trvalo nejméně hodinu než jsme z pani vymámily chatku. Autobusy odjížděli až v devět a já se za ty dvě hodinky suprově vyspal. Na startu jsem zjistil, že v GPS mám blbou mapu jelikož tu správnou dal Olaf na stránky až odpoledne, naštěstí se tolik nelišila a Olafovo značení i jeho náčrtky byly dost srozumitelný. Honza se na startu s námi rozloučil a popřál nám hodně štěstí, jsem si pomyslel jak se bude tvářit až ho budu předbíhat(nepředbíhal jsem ho). Začali jsme výstupem na Luž a jelikož se Olafovi černá sjezdovka zdála málo strmá začali jsme něčím strmějším :-). Šli jsme s Michalem spolu a já se cítil výborně, divný bylo, že jsme se nacházeli na samém chvostu, ostatní hnali jako k ohni. Nechal jsem se strhnout odpoutal se od Michala a začal závodit. Na Tolštejně jsem měl na Michala 5min. Dal jsem si výbornou polévku a Kofolu a mastil dál směr Klíč. Na každé kontrole jsem navyšoval náskok na Michala o 5-10minut. Klíče jsem se trochu obával, ale absolvoval jsem tento úsek celkem snadno a rychle. Na 33km mě začalo trochu docházet, při sběhu k Tolštejnu mě šíleně boleli achilovky tenhle úsek jsem byl o dvě minuty pomalejší od Michala. Do kopce byl už vidět Tolštejn a mě začalo hnát to, že si chvilku odpočinu. V hospodě jsem si pořádně odpočinul, došel na záchod pokecal s Jakubem a nalil do sebe dva litry kofoly. Mezi tím dorazil Michal a jelikož jemu stačila menší pauzička vyrazili jsme spolu. Postupně jsme se vyrovnávali až začal být Michal lepší a já za ním jen tak tak visel. Skalní městečko, Kyjovský Hrádek a Kinského výhlídka nás zpomalili, ale naštěstí jsme to přežily bez úhony. V Jeskyni víl jsme se hodně zdrželi nemohli jsme najít kontrolu a to jsme prošmejdily široké okolí. Plán pak byl dojít někam na signál a optat se Olafa, ale vracení by nám asi nepřidalo. Na tajné kontrole u Turistického mostu nám paní řekla, že tu kontrolu nenašel nikdo což nás uklidnilo dali jsme párek a šlo se dál. Zde jsme poprvé zabloudily přestali jsme dávat pozor a odbočily o půl kilometru dřív, naštěstí jsme si to po 200m uvědomili a vrátily se na trasu. Proběhli jsme ledopády a směřovali do Kopce. Celkem nám to šlo, akorát mě deprimovalo, že se nacházíme až na konci pelotonu. V Kopci jsem si dal pivo a vyrazily jsme dál teď už jsem nepochyboval, že dosáhnu cíle. Přešli jsem do Německa a byl jsem rád, že je se mnou Michal. Zde Olafovi nepovolili značení a jejich značení stojí za starou bačkoru. Michal tipnul odbočku a vždy správně, prostě orientační talent.Trochu jsme měli smůlu u vyhlídky Taubenstein, rozcestník ukazoval odbočit, ale odbočky byly naneštěstí dvě a značky nikde samozřejmě jsme si vybrali tu blbou a museli se vracet, stane se. Následoval výšlap na kontrolu Bílý potok a tam mě to dostalo. 1,5h jsme šli stále do kopce a když jsme došli ke kontrole a já čekal, že bude následovat cesta dolů, přeskočil se potok a stoupalo se do nejtěžšího stoupání závodu. Podíval jsem se vzhůru k nebi a pronesl památnou větu "ty hvězdy vypadají jak Olafovi odrazky přímo do nebe",ale oni to odrazky byly :-). Už před tím mě šíleně začali pálit chodidla a teď se stala bolest nesnesitelná. A taky začala fungovat psychika, dorazily jsme do Kopce bylo tam jediný místo, kde se dalo vzdát, pak už se dojít muselo. To nám ještě paní řekla, že do 10min pro nás přijede taxi vyměknul jsem a vzdal to. Doma jsem zjistil neuvěřitelné puchýře na neuvěřitelných místech. Zdá se mi, že jsem to posral ponožkami, vzít si troje byl asi nesmysl. Ani jsem si nechtěl dojít pro diplom, ale s odstupem času to beru jako super výkon, který asi už mockrát nezopakuji.
A teď tu jak při dobré práci s mapou se dá ušetřit až desítky kilometrů. 1) Těsně před kontrolou jsme potkali borce jak běží proti nám, jsem se ho zeptal jestli jdeme blbě ,nebo co se děje. Prý vynechal kontrolu tak se musel vracet a tudy je to blíže k napojení se zase na trasu. Dál jsem tomu nevěnoval pozornost, doma mě to vrtalo hlavou a mrknul jsem na mapu. My s Michalem jsem šli na tu další kontrolu 1,5. On musel jít navíc tam i zpět a to na další čipovce se jeho náskok na nás navýšil o hodinu. To znamená, že asi 12km úsek jehož polovina vedla do brutálního kopce a my ho šli 4,5h on zvládnul za hodinu prostě borec....jo kdybych víc trénoval :-).
2)Vyšli jsme s Tolštejnu směrem k vysílači na Jedlové těsně před ním nás Olafovo značení odvedlo na druhou stranu pod černou sjezdovku a my se pak doslova plazili po čtyřech nahoru. Nahoře jsem se cítil jak superman :-). Ovšem ti chytřejší a že jich bylo pokračovali po asfaltce a aniž ztratily výškové metry v poklidu na kontrolu došli taky. Prvnímu jsem se snažil vysvětlit, že jdou blbě, ale on začal přesvědčovat, že jdu blbě já, přitom jak na mapě tak v GPS to bylo jasný a hlavně těch pět obrovitých šipek na rozcestí :-). Ušetřily asi 1km a hlavně vynechaly černou. 3) Na trase mezi kontrolami se před nás dostala skupinka, aniž by jsme je viděli, přitom jsme šli přímo po trase a nikde jsme nebloudili :-) v Jiřetíně se ta značka trochu točila tak to svádělo nějaký metřík ušetřit tak možná tam :-). 4) Ptali jsme se lidí jak to vypadá v Německu, prý super akorát chybí na dvou kontrolách fixy tam nechoďte my tam taky nebyli ušetříte si nejméně 10km. Tak na to jsem neměl argument :-). 5) Došli jsme ze skupinkou závodníků na rozcestí kde měla být kontrola, ale ne fixa si vyfotily rozcestník a plynule pokračovali dále. My nejdříve zkusily první cestu a když končila ve křoví jsme se vrátily a šli na tu správnou. Vtipné pak bylo když se nám skupinka v hospodě smála, že už tam na nás hodinu čeká :-). Třeba někomu jsem ukřivdil a jenom se mě to zdálo, ale tyhle lidi podvádí nejvíce sami sebe :-).
A teď tu o službách. S takto neochotnou, nesympatickou a místy až hulvátskou obsluhou jsem se už dlouho nesetkal, naposledy někdy v 80letech minulého století. Přitom ceny nastaveny ala Vencl platz. Příhoda, když si kámoš dal čaj, obsluha počkala až si ho osladí a zamíchá, lžičku mu pak sebrala a hodila jí do čaje sousedovi tak to bylo celkem úsměvné. Byl jsem svědkem toho jak poměrně prošitý závodník si chtěl dát párek nebo něco k jídlu a obsluha ho odsekla, že už nic nemají a že už stejně zavírají. Asi za deset vteřin se přišel zeptat německy mluvící pán a změna v chování byla hodně viditelná pán se ohnul v pase a běžel pro párek. Hláška "doufám, že jste nechal pořádné spropitné když jsem vás obsloužila" byla hodně drsná. Dojde-li kofola po prvních deseti hostech je taky docela humorné. Vůbec už jsem nechtěl řešit v jednu ráno totálně vyčerpaný, že jsem nedostal povlečení a nefunguje mě v chatě topení ač jsem si vše zaplatil. Ne teda, že by mě to až tak vytáčelo, já jsem skromný a spokojený téměř ze vším spíš je mě líto pánů "podnikatelů" mohlo to být pro ně dobrá reklama. Určitě se tam někdy objevím znovu a určitě nebudu říkat tuhle hospodu musíme navštívit tam mě bylo hezky, ale spíše hele raději půjdeme jinam tam to horší být nemůže. A určitě bych nikomu známému nedal doporučení, bych se bál, že by mě pak přestal zdravit.
Na závěr pochvala Olafovi a jeho týmu, značení i organizace je rok od roku lepší. 

2013:
Počasí:
-2až +5°C led, místy až 30cm sněhu, někde bahno a voda. První polovina za vytrvalého deště, druhá za sněžení, posledních pár hodin bez přeháněk za silného větru.
Start: pátek 22:51
Okruh: S Bad Schandau do Valdeku (60% lesní cesty, 10% asfalt, 10% žebříky, 10% skalní schody, 10% rozvodněný potok)
Report:
        -Pavel
Trochu vládly zmatky a než jsme se dostali na start došlo skoro k hodině zpoždění. Začal jsem postupovat docela svižně,ale postup ztěžoval vytrval déšť. Moc se mě nedařila orientace v terénu, navigace ve skalách moc nefungovala a ani mapa Německa není příliš přesná o Olafově náčrtku nemluvě. Po asi deseti menších zakufrování jsem se raději rozhodl postupovat ve skupině. Na tanečnici jsem si dal delší pauzu(neměl jsem eura tak to byla první možnost občerstvení). Seběh do Brtník jsem proletěl zde jsem se opět posilnil a pokecal s Danem. Zbývalo 40+ a já se celkem cítil dobře. Nejhorších bylo posledních 20km. Zde se musel sestoupat a následně vystoupat vodopád a potom nekonečný úsek korytem potoka. S Tokání to už bylo fajn, ale mě asi po 10km došlo takovým způsobem, že jsem chtěl vzdát za každou cenu, ale nešlo to nikde se nedalo. S totálním vyčerpáním jsem musel dokončit s tím že to je moje ultra derniéra. Chtělo to lepší boty, třicet hodin s mokrejma nohama nic moc a určitě to chce nesmeky.


2012:
Počasí:
-8C až -18C led, sníh 
Start: 3.-4.2.2012   22:20
Doprava: Tam i nazpátek jsme jeli Fandovým autem 
Okruh: Terén Českosaského Švýcarska, led , šplhání po skalách, hledání dobře ukrytých kontrol.
Report:
        -Pavel
Tak tady se mě nepovedlo nic, od špatných bot počínaje, které skončily v polovině závodu v koši. Přes špatně zvolené oblečení a mizernou taktiku. Již před startem jsem byl odsouzen k drtivé porážce tak snad jsem si to vybral na celou sezónu.